Druhy internetového připojení – vyberte si ten pravý

Internetovým připojením disponuje dnes již snad každá domácnost, firma i instituce. K někomu proudí data vzduchem, k jinému zase přes optický nebo jiný kabel. V dnešním článku si ve stručnosti představíme dostupné druhy internetového připojení. Pokud vás kterýkoliv z nich zaujme, neváhejte se poradit s poskytovatelem vašeho internetového připojení o změně druhu přípojky – je možné, že si výrazně polepšíte cenově, rychlostně i kvalitativně.

Bezdrátový Internet

Doménou regionálních poskytovatelů je bezdrátové přenosové médium. Využívají optické technologie pro vyšší vrstvy sítě, samotná přístupová vrstvá internetového připojení do domácností je realizovaná šířením z přístupového vysílače do přijímací antény v místě dané přípojky. Z této přijímací antény pak vede kabel do domácího Wi-Fi routeru. Pro tento typ internetového připojení je klíčová přímá viditelnost mezi zmíněným přístupovým vysílačem a přijímací anténou na straně zákazníka. Za ideálních podmínek je tento způsob připojení rychlý a kvalitní, a náklady na něj rovněž nejsou nijak závratně vysoké. Při splnění podmínek, jako je dostatek přípojných bodů propojených kvalitní infrastrukturou – což většina poskytovatelů bez problémů splňuje – dokáže tento typ připojení zajistit uspokojivou rychlost stahování i nahrávání v řádech desítek Mbit/s i více, relativně nízkou latenci a dobrou stabilitu. Bezdrátové připojení nabízí řadu výhod, mezi které patří relativně nenáročné zavádění, takže je možné jej poskytnout třeba i v menších obcích, ve kterých je příliš drahé stavět optickou infrastrukturou do každého domu. Regionální operátoři pracují jak nejmodernějšími pásmy, jako je například 5G nebo 60 GHz, stejně jako se stále rozvíjejícími se standardy WiFi. Nejnovější standard WiFi 6 nedávno velmi dobře porovnával článek na LUPA.cz.Tento standard je novou iterací standardu IEEE 802.11, a oproti předchozím standardům nabízí vyšší rychlost, lepší stabilitu a lepší propustnost sítě v prostředí s větším počtem zařízení. Před pár lety se začalo také mluvit o telekomunikačním standardu mobilní sítě páté generace, neboli 5G. Tato technologie přináší hned několikanásobné zvýšení přenosové rychlosti oproti předchozím standardům, což umožňuje obsloužení více zařízení a využívání nových a vyspělejších technologií od těch opravdu propracovaných až třeba po IoT (internet věcí). Většina z vás má sítě 5G spojené s mobilními technologiemi, ale první masové nasazení 5G technologií s „tou“ vysokou kapacitou lze očekávat v pevných sítí, v připojování domácností. V pevných sítích pak 5G konektivita nabízí možnost využití nových pásem pro připojení domácností z přístupových bodů, na kterých dnes fungují především WiFi sítě. Před dvěma lety bylo v ČR rozhodnuto o uvolnění pásma 60GHz. Toto pásmo nabízí obrovský potenciál na poli poskytování vysokorychlostního bezdrátového internetu při šířce kanálu 2,16 GHz. Připojení přes toto pásmo slibuje přenosovou rychlost v řádech Gb/s.

Internet přes kabelovou televizi

Jednou z možností, jak přivést internet do vaší domácnosti, je připojení přes kabelovou televizi. Pro tento typ připojení je z pochopitelných důvodů nezbytné, aby vaše domácnost byla v oblasti pokryté kabelovými rozvody. Stejně jako například při připojení přes optiku je nutné, aby byla síť zavedena přímo do příslušného objektu. Neobejdete se také bez modemu, který někteří poskytovatelé internetu pronajímají zákazníkům v rámci paušálu za velmi výhodnou cenu. Ze všech variant kabelového připojení k internetu je ale toto v posledních letech tím nejméně častým – uživatelé dávají přednost buďto pevnému ADSL připojení, nebo rychlé, spolehlivé a výhodné optice.

Internet optickým kabelem

Internet, vedený přes optický kabel, je v posledních letech čím dál více skloňován ve všech pádech. Optika je v mnoha směrech ideální variantou internetového připojení, a nadšeni z ní budou zejména ti, pro které je klíčová rychlost a stabilita. Tento typ připojení funguje na principu přenosu optickými vlákny s možností přenášení informací s velkou kapacitou. Na optických sítích lze v závislosti na koncových technologiích dosáhnout přenosové kapacity až 100 Gigabit za sekundu, tyto parametry jsou ale pro běžného spotřebitele nepotřebné. V obcích se většinou využívá pasivní technologie FTTH (Fiber To The Home, neboli vlákno do domácnosti), kdy do domu vede jedno optické vlákno, a pro rozdělení služeb mezi jednotlivé uživatele se používá optický dělič. Pasivní optické sítě mají oproti aktivním výhodu v tom, že jsou finančně o něco méně náročné. Optické připojení k internetu si pomalu, ale jistě buduje svou cestu i k tuzemským spotřebitelům, problémy v současné době bývají spíše v menších obcích a na venkově, kdy z finančních, legislativních nebo technických důvodů stále ještě dominuje spíše bezdrát nebo ADSL.

Pevné ADSL připojení

Pevné ADSL nebo VDSL připojení mohou využít spotřebitelé, kteří mají ve svých domácnostech zavedenou přípojku pro pevnou telefonní linku. Současná DSL připojení ale nemají prakticky již nic společného s pomalým, nestabilním a drahým vytáčeným připojením, které můžete znát z dřevních dob internetu u nás. ADSL připojení se vyznačuje například vyšší rychlostí downloadu oproti uploadu, přičemž kvalita a rychlost připojení je tím vyšší, čím blíže se vaše přípojka nachází k ústředně. Klíčové je také stáří (respektive „mládí“) a kvalita rozvodů. Vzhledem k této vlastnosti také nelze u připojení tohoto typu stoprocentně garantovat uváděnou rychlost. Může se stát, že si z operátora zaplatíte balíček, slibující rychlost stahování až 25Mbit/s, ale pokud se vaše přípojka nachází daleko od ústředny, můžete se snadno dostat maximálně 18Mbit/s. Symetrické VDSL připojení nabízí teoretickou rychlost až 100Mbit/s, ve skutečnosti se ale setkáte spíše s rychlostí v řádech desítek Mbit/s. Pokud disponujete ADSL připojením a toužíte po rychlejším internetu, zkuste se vašeho poskytovatele zeptat, zda by vám umožnil upgrade z ADSL na VDSL. V případě dostupnosti služby ve vaší lokalitě by tento přechod neměl být problém, smysl má ale spíše v případě zmíněné blízkosti k ústředně. Na reálnou rychlost připojení ve vaší domácnost má vliv i takzvaná agregace, které se věnujeme podrobněji v jednom z našich starších článků. V samotné transportní síti xDSL k agregaci (údajně) nedochází, ale konektivita připojená prostřednictvím NNI propoje s poskytujícím operátorem agregovaná je, a to velmi dramaticky. Neagregovaný propoj by musel mít propustnost podle vzorce (n x tc1)+(n x tc2)+ …. = celková kapacita, kde n je počet přípojek, tc je daný tarifní profil zasmluvněný zákazníkem a samozřejmě součet všech přípojek. Pokud bychom vzali výroční zprávy poskytovatelů, matematicky by nám vyšla kapacita v řádech nižších desítek milionů megabitů za vteřinu. Propojovací rozhraní s terabitovou kapacitou žádný operátor poskytující služby prostřednictvím CETINu nemá, fyzicky se propoje realizují v řádech desítek gigabit. Inzerování poskytování služeb pro domácnosti bez agregace je klamáním spotřebitele, takové sítě neexistují.

Na první pohled se tedy může tento typ připojení jevit jako vhodný, pravdou ale je, že existuje obrovská spousta faktorů, které mohou velmi negativně ovlivnit jeho kvalitu. V řadě případů je tento typ internetu veden zastaralými rozvody, které velmi citlivě reagují na zemní vlhkost, takže v případě nepříznivého počasí se kvalita takového připojení výrazně zhoršuje. V řadě budov je internet veden starými telefonnímu linkami, kvůli kterým nemohou data ke spotřebiteli putovat slibovanou rychlostí. Další nevýhodou je již zmíněný nepoměr rychlosti nahrávání a stahování a nutnost blízkosti DSLAM nebo ústředny. Pokud tedy vaše domácnost disponuje tímto typem připojení, a vy nejste s kvalitou internetu u vás doma spokojeni, zkuste u svého poskytovatele poptat kvalitní a cenově výhodný bezdrát.

Bezdrátový 4G / 5G / LTE internet

Určitě jste již také slyšeli o možnosti zavedení internetu do domácnosti prostřednictvím bezdrátové sítě. Tento typ připojení vypadá na první pohled velmi lákavě, a to především absencí jakýchkoliv drátů a kabelů, a také díky slibovaným vysokým rychlostem. V čem je tedy hlavní problém? LTE síť je – velmi zjednodušeně řečeno – určena primárně pro mobilní připojení. Znamená to, že pokud byste chtěli ve své domácnosti zavést fixní domácí připojení přes LTE, budete se o kapacitu páteřní přípojné sítě muset dělit s nespočtem zákazníků mobilních operátorů. Míru zatížení v mobilní síti není možné žádným způsobem předpovídat, proto operátoři v rámci zachování kapacity nasazují datové balíčky s využitím FUP – zajímavá zjištění ohledně zatížení LTE sítě si můžete přečíst například v našem článku, věnovanému této problematice. Přílišné zatížení LTE sítě se negativně odrazí především na kvalitě a rychlosti připojení v domácích přípojkách. Na vytížení sítě závisí také rychlost finálního připojení. Poskytovatel domácího LTE připojení sice může teoreticky inzerovat poměrně vysokou rychlost, pokud je ale síť vytížená, dochází k rapidnímu nárůstu latence, a rychlost vašeho domácího připojení se tak dramaticky snižuje, protože – lidově řečeno – datové jednotky putují ke koncovému spotřebiteli déle. Už při nárůstu počtu zaregistrovaných zařízení v 4G LTE síti roste latence na hodnoty vyšší než 100ms, což je míra, která vám znemožní řadu činností, jako je třeba hraní online her.