Na návsi telefon ukazuje skoro plný signál, ale fotka se ne a ne odeslat. O pár kilometrů dál, za kopcem, se hovor přeruší i během dne i přes to, že je vesnice prázdná. V prvním případě může síti chybět kapacita, ve druhém pokrytí. Pro operátora jsou to dvě různé potíže a každá vyžaduje jiné řešení.
Obojí spolu souvisí při obnově práv k využívání pásem 800, 1800 a 2600 MHz. S jejich dalším využitím spojuje český návrh podmínek také pokrytí dalších míst, spojení podél železnice a provoz při výpadku proudu. Co ale může operátor vyřešit tím, že využije jiné pásmo, a kde už musí postavit novou stanici?
Co vlastně operátor získává
Když z telefonu odešlete fotku přes mobilní data, první část cesty vede vzduchem k anténě základnové stanice. Kmitočet říká, kolikrát za sekundu rádiová vlna kmitne. Jeden megahertz (MHz) znamená milion kmitů za sekundu. Označení „pásmo 800 MHz“ je název pro určitý rozsah kmitočtů. Rychlost stahování z něj nevyčtete: ta se měří v megabitech za sekundu a říká, kolik dat spojení skutečně přenese.
Operátor má v pásmu přidělený konkrétní úsek, v němž může za stanovených podmínek vysílat. Právě tomuto oprávnění se říká příděl. Jednu část pásma tak může využívat jiný operátor než sousední část. Díky předem daným pravidlům mohou oba obsluhovat zákazníky ve stejném městě, aniž by jeden vysílal do kanálu druhého.
Samotná obnova přídělu nepřidá na kopec jedinou anténu. Dává ale operátorovi jistotu, že tam bude moci vysílat i v dalších letech, a může mu uložit, kam má síť rozšířit. Pro zákazníka se změna projeví teprve tehdy, když operátor upraví síť v místě, kde člověk telefonuje nebo používá mobilní data.
Proč se mluví o třech různých pásmech
Pásmo 800 MHz se hodí tam, kde má jedna stanice obsloužit větší území. Za srovnatelných podmínek má signál na nižším kmitočtu zpravidla větší dosah a snadněji se dostane i dovnitř budov. Záleží ale na terénu a na tom, z čeho je dům postavený. V kuchyni u okna tak můžete telefonovat bez potíží, zatímco o patro níž za železobetonovou stěnou síť ztratíte.
Pásma 1800 a 2600 MHz se zase dobře uplatní tam, kde se připojuje hodně lidí najednou. Rozhoduje mimo jiné šířka kanálu: dvě stanice mohou vysílat v témže pásmu, ale jedna má pro přenos k dispozici třeba 10 MHz, druhá 20 MHz. Širším kanálem lze za jinak stejných podmínek přenést za sekundu víc dat. Samotný přechod z 800 na 2600 MHz proto žádné konkrétní zrychlení nezaručuje.
Vraťme se na náves. Čárky na displeji vypovídají hlavně o přijímaném signálu. Neukazují, kolik dalších telefonů se právě dělí o přenosové možnosti téže buňky, tedy části sítě obsluhující dané místo. Operátor může přidat další kanál a rozložit mezi kanály provoz. V údolí, kam signál přes hřeben sotva dosáhne, by ale další kanál na stejném vysílači nemusel pomoci. Tam může být potřeba stanice na jiném místě.
Další pokrytí bílých míst
Podle dosavadních povinností má do konce roku 2030 získat nové pokrytí nejméně 600 bílých míst. Návrh počítá s pokračováním výstavby až do konce roku 2034, kdy by celkový počet měl dosáhnout nejméně 1 200 míst. Prvních 600 už je v tomto součtu zahrnuto.
Bílá místa jsou zde spojena s nedostatečným mobilním pokrytím. Nejde automaticky o seznam obcí bez optického internetu. Obě situace se mohou překrývat, ale popisují různé služby. Obec může mít kvalitní pevné připojení do domácností a přitom problematický mobilní signál v části svého území.
Navrhované posuzování má zohledňovat také místa ekonomické a společenské aktivity, například provozovny či ubytovací zařízení. Pro čtenáře je to důležitý posun v otázce, komu má síť sloužit: potřeba připojení se neomezuje na adresy trvalého bydliště.
Konkrétní obec by však neměla z celkového počtu vyvozovat, že je už zařazena mezi příští lokality. Představme si penzion na okraji vesnice, kde hosté obtížně telefonují. Zpráva o rozšíření pokrytí je pro jeho provozovatele relevantní, ale termín pro jeho adresu musí vycházet z konkrétních podkladů a plánů.
Vlak potřebuje spojení podél celé trasy
Návrh se týká také železničního spojení z Prahy přes Pardubice, Českou Třebovou, Olomouc, Přerov a Ostravu do Bohumína a větve z České Třebové do Brna. Cílem je vyšší požadovaná kvalita mobilního pokrytí těchto úseků od poloviny roku 2036.
Za jízdy se telefon postupně vzdaluje od jedné základnové stanice a přibližuje se k další. Síť mu během hovoru předává spojení z jedné buňky do druhé. Pokud se jejich pokrytí podél trati dostatečně překrývá, cestující přechod často vůbec nezaznamená. V hlubokém zářezu ale může signál první stanice zeslábnout dřív, než telefon spolehlivě zachytí druhou.
Rozdíl uslyšíte spíš při živém hovoru než při poslechu hudby. Aplikace si může část skladby načíst předem a několik sekund bez dat přehrát ze zásoby. Slova člověka na druhém konci hovoru předem načíst nemůže. Krátká mezera v pokrytí tak na stejné trase jednou projde bez povšimnutí a podruhé vás připraví o část rozhovoru.
Odolnost při výpadku elektřiny
Při výpadku elektřiny záleží i na zařízeních, která z ulice nevidíte. Záložní baterie může udržet v provozu rádiovou část stanice, ale data od ní musejí putovat dál do sítě operátora, například po optickém vlákně. Vlákno samo napájení nepotřebuje. Potřebují ho však přístroje na jeho koncích. Když některý z nich přestane pracovat a síť nemá náhradní cestu, nabitá baterie u antény sama spojení nezachrání.
Návrh proto stanoví požadavek na dostupnost služby: do konce roku 2029 má vymezený rozsah mobilních služeb při výpadku proudu vydržet nejméně šest hodin pro alespoň 80 procent obyvatel a pro určená pracoviště integrovaného záchranného systému. Osmdesát procent obyvatel přitom může žít na podstatně menší části území, než je osmdesát procent rozlohy republiky.
Ani pro člověka v pokryté oblasti to není příslib běžné rychlosti internetu. Když domácnostem vypadnou Wi-Fi routery a lidé přejdou na mobilní data, o kapacitu funkční stanice se může dělit víc telefonů než obvykle. Hovor tak může projít, zatímco odesílání většího souboru se výrazně protáhne.
Co sledovat dál
Zveřejněný návrh počítá s tím, že nové příděly navážou od poloviny roku 2029 a potrvají dvacet let. Pro obyvatele konkrétní obce má větší vypovídací hodnotu plán výstavby v jejich okolí než datum začátku přídělu.
Pokud doma řešíte slabé připojení už dnes, zkuste při vypnuté Wi-Fi porovnat stejné místo v různou denní dobu. Když se soubor ráno odešle během chvíle a večer se stejným signálem sotva postupuje, může hrát roli vytížení sítě. Jestli ale hovor pokaždé vypadne za stejnou zatáčkou, upozorněte operátora na konkrétní úsek.
K hlášení stačí připojit místo, čas a popis toho, co se dělo: zda telefon ztratil síť úplně, hovor se přerušil, nebo jen pomalu tekla data. Každá z těchto zkušeností nasměruje technika k jiné příčině.
Autor/ka obrázeku: Freepik.com